Výlet Fakáčů ~ IV. Den druhý: "Flaška je hra na ho*no!" 1/2

27. února 2017 v 17:10 | Cindy


"Co se zas tlemíš jak měsíček na hnoji?" vzhlídl Itachi ke Kisamemu, kterej se v pokoji objevil až k ránu. Jakmile totiž Deíka odvedl k Hidanovi a Kakuzemu do pokoje, šel si ještě užít nerušenýho plavání v krásně teplounké vodě v jezírku. Bylo mu jasný, že jakmile se tam všichni ti pitomečci nahrnou (nebo až vůbec zjistí, že něco takovýho existuje - pochyboval totiž, že jejich mozková kapacita jim dovolila se k tomu dopracovat i přes to, že se to tam jmenovalo Horké prameny) nezbude pro něho místo.
"To pochopíš časem," zaculil se místo hodnotné odpovědi a zamnul si ruce. Rybí očička mu přitom svítila jako u správnýho fanboye. Itíkovi se to ani trochu nezdálo, díval se na něho pěkně podezřívavě, jenže nemoh říct ani popel. Stejně ho docela vytočilo, že mu to jeho spolubydlící nechce říct. Co si jako myslí? Že to někomu jako vykecá?!

Mezitím se však místnost nedaleko otřásla a ozval se nesrozumitelnej křik. To černovláska poněkud znepokojilo, našpicoval uši, avšak zaslechnout nemohl nic. Sushi se mezitím zase spokojeně zakřenilo, to Itachiho dopálilo ještě víc a nebezpečně se na něho podíval.

"U nich je nějak živo," podotkl, aby mohl pozorovat, jestli to vyvolá nějakou zvláštní reakci. Kisame začal akorát souhlasně přikyvovat. Takže to s těma dvěma fakt souvisí... Musí. Itachiho dedukční, analytické a Jashin ví jaké ještě schopnosti jely na plnej výkon. Chvilinku to i vypadalo, že mu hlava vzplane, ale nakonec se ohňová šou ke Kisameho zklamání nekonala.

~~~

Kolem stolku v pokoji Konan a Nagata se mačkalo množství lidí. Dva ovšem chyběli a nebyla to žádná náhoda, páč to byl zrovinka mistr culíčků DeiDei a Jashinův největší stoupenec Hidík. Konan rázovala kolem a tím znervózňovala všechny přítomné. Zetsu splynul se dveřma a hlídal, kdyby náhodou se jednomu z těch dvou zachtělo sem jít (sice nikdo nechápal, proč by lezli zrovna sem, ale Velká máma Konan se poslouchá). Kisame cucal pomerančový fruko s výrazem totálního yaoistickýho šílence, Itachi vedle něho dělal, že je strom a dostal se tam omylem, Nagato kroutil bez přestávky hlavou a mumlal si cosi o tom, že jak se z vůdce nejobávanější zločinecké organizace dostal až sem a co mu kdo udělal, že mu to karma tak vrací (třeba zdemoloval celou vesnici, ehm, ehm?), Sasori v mezičase sledoval nejnovější díl Spejbla a Hurvínka, aby mohl obšlehnout jejich nápady a vylepšit je, přičemž Kakuzu mu nakukoval znuděně přes rameno a hustil do něho rady, jak může nejlíp oškubat svý scénaristy, maskéry a zbytek sebranky. Oroušek si pro sebe a svého přítelíčka Kabuťáčka uzmul jednu celou židli (jinak se museli všichni tísnit na celkem asi třech židlích a nic pohodlnýho to nebylo, málokdo by chtěl mít Kisameho rybí ksicht tak blízko) a seděl v dokonale fabulous pozici (kdy se židle kymácela na svých dvou nohách, protože nevydržel jen tak sedět a musel se houpat - ano, já vím, paní učitelko, že je t nebezpečný a mohli by si rozbít hlavinky o lavici, díky za připomenutí) s rukou omotanou kolem šedovláskových boků.
Vtom se však Konan rozhodla. Plácla dlaní do desky stolu, čímž nechtěně způsobila menší zemestřesení. Orochimaru málem zaútočil svým hadím ksichtíkem na podlahu, kdyby ho Kabuto nezachránil, Sasori pustil nejnovější Pineapple mobil i se Spejblem a Hurvínkem (a neodvažoval se ho zvednout - kdyby praskla obrazovka, asi by praskla i jeho aorta), Kisame se málem utopil v pomerančovým fruku (ne že by to doopravdy šlo), Nagatovi naskočila na čele malá žilka a Itíkovo rozpoložení se ani trošku nezměnilo, pořád si hrál na křoví (nebo to byl strom?). Kisame už pomalu začal uvažovat o dalším sezení s dr. Gumovou a Nagato si od něj radostně bral její vizitku.

"Tak. Určitě je vám všem naprosto jasný, proč jsem tohle zasedání svolala."
"Abysme prodiskutovali naše finanční problémy!"
"Pěknej pokus, Kakuzu, ale ne."
"Abysme bojovali za svéprávnost rostlinstva!"
"Zetsu, zlatíčko, to je přesně ono... Ty NEmáš právo o tom s náma diskutovat, seš maskot."
"A já jsem myslel, že maskot je Kisame?"
"Ti dám takovýho maskota, že se z toho posereš, Sasori!"
"Okamžitě se přestaň navážet do mýho spolubydlícího, Pinocchio!"
"Mohli byste laskavě kurva DRŽET HUBY?"

Všichni ztichli. Nikdo nikdy neslyšel Konan mluvit tak nasraně a ještě k tomu sprostě.

"Co kdybyste se prostě do prdele podívali, kdo tady s náma není?!"
"Deidara..."
"...a Hidan."
"Super postřeh, Sasori, Kakuzu, neříkaj vám blesci?"
"Díky, Nagato. K věci. Pokud to necháme takhle jít dál, ti dva se pozabíjej, zboří tenhle barák a pak zabijou i nás." Kakuzu chtěl něco namítnout, asi něco s tím, že Hidan umřít nemůže a on sám technicky vzato taky ne, ale Konan ho zpražila takovým pohledem, že by se na jeho hlavě dala usmažit vajíčka.
"Já navrhuju..." dramatická pauza, "dát je dohromady."

Tím vyvolala spoustu různorodých reakcí. Kisame nadšením fruko i s obalem a brčkem zhltl. Orouš s Kabuťátkem ze židle spadli doopravdy a podrazili tím i Sasoriho, kterej se konečně odvážil Pineapple zvednout, takže ho upustil podruhý (poprvé byl mimochodem v pořádku, ani škrábnutí, ovšem podruhé... už ani modlení k Jashinovi by to nezachránilo) a skácel se k zemi v bezvědomí. Kakuzovi vylezly oči z důlků a masky ze zad, ovšem těžko říct, zda-li to bylo způsobeno spíše náhlým a neočekávaným přívalem žárlivosti či pouze překvapením. Itachi opustil stav strom/křoví a začal se starolatinsky ptát boha (ne Jashina) na důvod lidského bytí, původ člověka a podobný filozofický otázky, nad kterýma explodovaly mozky Aristotela, Sokrata i Platóna. Nagato už to věděl, takže jenom sledoval vyšokované společníky s výrazem, ze kterýho nebylo tak úplně čitelný, jestli je pro nebo proti. A Zetsu? Ten sem málem udusil dveřma.
První, kdo byl s to promluvit, byl Kisame, kterej měl sakra co dělat, aby nezačal kvičet jako nadšená fanynka.

"Noo, to je fajn, ale co máš v plánu?" zajímal se a velice věcně se opřel lokty o stůl, jako kdyby rozebírali pouze další chycení Ocasého démona a ne dohazování jednoho člena organize druhýmu.
"Dejme tomu, že bude dneska večer sešlost v jezírku. Dejme tomu, že se bude trošku pít. A dejme tomu, že se pak rozhodnem hrát flašku," spiklenecky se k nim naklonila a zákeřně se usmála. Zbytek se na ni ale podíval pěkně zmateně.
"Flašku?" zopakoval Hadí ksicht.
"Jak se dá hrát flaška?" přizvukoval nechápavě jeho partner. Konan obrátila oči v sloup. Tihle pitomci snad nikdy nebyli mladí nebo co.
"Nagato, zlatíčko, mohl bys? Díky téhle hře jsme se dali dohromady my dva," zamrkala roztomile na (teď už moc asi ne) vůdce.
"Prostě si všichni sednou do kruhu, uprostřed se roztočí flaška a na který dva ukáže, daj si pusu," znuděně vysvětlil. Modrovláska horlivě přikyvovala.
"Přesně, přesně. Existuje víc verzí, ale tahle nám poslouží nejlíp," zazubila se, "ale musíte všichni přijít, je vám to jasný?" varovně se po nich podívala a už předem slibovala každýmu, kdo třeba jenom pomyslel na to, že by nešel, zdlouhavou a bolestivou smrt. Pak se váhavě přihlásil Kabuto.
"Co když ale neukáže na ně? Je tu dost velká pravděpodobnost, že se to nestane," nakrčil zmateně obočí a popostrčil si brýle na nose.
"Ukáže, neboj se," ujistila ho s lehce psychopatickým úsměvem, kterej naznačoval, že tuhle část má už dávno velice pečlivě promyšlenou. "Fajn, pokud už nemáte žádný další dotazy, máte rozchod. Ty a ty," ukázala na Sasoriho a Kakuzu, "jste zodpovědní za ty dva, aby přišli taky," zaúkolovala je k jejich obrovskému nadšení. S tím, jak se tvářila, se však ani jeden neodvažoval odporovat a raději ve spěchu opustili pokoj.

~~~

"Na žádnou zkurvenou sešlost teda nejdu, na to zapomeň, Kakuzu!"
"Budou tam všichni. Šéf nám to přikázal."
"Šéf mi může třeba políbit prdel. Nikam nejdu."
"Přestaň hrát uraženýho a nasranýho, Hidane!"
"Nejsem uraženej! Nevím, kdes to vzal. Jenom mě sere, co na mě nachystali. Poslali ho sem ožralýho a... Jak, u Jashina?! Nesnáším toho blonďatýho, otravnýho hovnožrouta."
"Ještě sis užil a nadáváš? Bude tam spousta chlastu..."
"Cože?! Jak užil?! Nic jsem si neužil! Co to padá za sračky z tý tvý sešitý držky?"
"To nepopřeš."
"Ale popřu! Přesně to udělám! Nejsem jako Oroksicht a ten jeho brejlovec!"
"Fakt ne? A co tehdy v Trávové zemi, co? Tos vypadal až moc spokojeně, když jsme-"
"To jsem byl zhulenej! My byli teda... To se nepočítá."
"A co pak v Dešťové zemi? To sis záda nechal masírovat docela rád."

V tu chvíli měl Kakuzu masku sundanou a posměšně se na Hidana šklebil. Ten zuřil a máchal pěstma ve vzduchu, jak tak moc chtěl, aby to nebyla pravda. Ale tmavovlásek měl pravdu. Tehdy v Dešťovce zmokli a museli se schovat v jednom z baráků, přičemž se Hidíkovi podařilo dost potupně uklouznout a natáhnout si rameno nebo co. Takže skučel a nadával do té doby, než jeho partnerovi došly nervy a nabídl mu namasírování. No a pak už se to dostalo tam, kam nemělo.

"No fajn, ale Deidara je tak blbej, že to mlátí dveřma, je to král všech idiotů a radši by měl se svým ksichtem skočit do zdi, protože je tak ošklivej, že bych do něho nestrčil ani násadu od lopaty," ohradil se umíněněji než malý děcko, který chce lízátko.
"A to ti jako brání, abys s náma večer šel nebo co?" povytáhl obočí Kakuzu a raději se zdržel komentáře o tom, že už do něho stihl strčit něco úplně jinýho.
"Eh... No, asi ne..." musel nakonec uznat. "Říkals, že tam bude chlast?"
A tím měl Kakuzu splněno.

~~~

V pokoji o kus vedle mezitím v růžku seděla blonďatá osůbka s obličejíkem zabořeným do kolen a silně vzlykající. Když se jeho drahá polovička vrátila ze "zasedání" a objevila ho tam, málem ji přepadl další infarkt.
"Deidaro! Co zas sakra trucuješ?!" obořil se na něho Sasori ne zrovna jemně a ohleduplně, jak by v tuto chvíli bylo asi vhodné. Nikdy spolu nejednali zrovna v rukavičkách.
"Netrucuju," špitl blondýnek. "Víš, jaký to je vědět, že tě ojel...?!" Ani neměl sílu tu větu dokončit. Tím byla na jednu stranu otázka toho, kdo byl nahoře a kdo dole, vyřešená, ovšem poslouchat jeho skučení se Sasorimu fakt nechtělo.
"Kašli na to. Večer jdeme k pramenům pít a hrát nějaký stupidní hry. Všichni," odmávl ho a za ruce ho vytáhl na nohy.
"Já už tam nic nechlastám! A zvlášť ne s Kisamem!" protestoval hystericky Deiík. "Co když budu těhotnej?!" zhrozil se zničehonic a chytil se za břicho.
"Seš si jistej, že jsi chlap?" podíval se na něho červenovlásek svým typickým "seriously?" stylem.
"No... jako jo? Co to s tím má společnýho?"
Nikdy by si nemyslel, že je ten kluk tak nevzdělanej, co se dělání dětí týče. Teď asi nastala ta pravá chvíle mu říct, že chlapi těhotní fakt bejt nemůžou. Sice bylo víc než dost lákavý ho v tom prostě nechat a podusit aspoň pár dní, ale na druhou stranu by s ním bylo asi fakt k nevydržení.
"Víš, Deidaro..." spustil sáhodlouhou a velice odbornou přednášku na toto téma. Blonďáček během ní ani nepípl a pozorně poslouchal všechno, co mu mistr Sasori vykládal. V duchu si však kladl otázku, jak tohle všechno mistr ví. Ale tak, je to přece mistr, ne? Zná všechno možné přeci. Je jasný, že toho bude vědět hodně i o tomhle.
"No a proto my otěhotnět nemůžem, kapišto?" zakončil a s velice vážným výrazem se na něho červenovlásek podíval.
"Chápu, chápu," rychle pokýval tou svojí rozkošnou hlavinkou, jakože vážně rozumí. "Děkuju, mistře Sasori," dodal ještě a roztomile se usmál.
"Fajn," utrousil v odpověď jeho spolubydlící, kterýho celá ta přednáška vyčerpala, "znamená to teda, že půjdeš?"
"Ale on tam bude..." fňukl DeiDei.
"Chováš se jak ubrečená školačka, Deidaro, vzmuž se trochu," zamračil se na něho mistr přísně. Musel na druhou stranu uznat, že roztomilý to je, ne že ne. Jenom taky trochu otravný. Trochu víc. "No a co, že tam bude. Nemusíš si ho všímat," protočil oči.
"Tak... tak dobře..." vzlykl nakonec a upřel skelná kukadla na toho, ke komu už dlouho vzhlížel. "Určitě mi zas bude nadávat," namítl.
"Tak já mu dám přes hubu, dobře? Hlavně, když půjdeš," slíbil mu, klekl si k němu a objal ho kolem ramen, aby se o něho blondýnek opřel a utěšil se aspoň trochu. Přesně to potřeboval slyšet. Mistr Sasori by přece neporušil to, co mu slíbil, no ne? Určitě ho před tím zlounem ochrání.

~~~

Všichni byli připraveni na večer. Jako první se u pramenů objevil Nagato s Konan, chystali ještě poslední věci. Uprostřed jednoho z jezírek bylo do kamene vysekáno posezení sestávající z kulatého stolu a židliček pod vodou, takže všichni kolem stolu seděli pořád ještě do půl těla ve vodě. Kisame se postaral o veškerej chlast a jelikož chtěl, aby to bylo trochu multivitaminové, vzal kromě saké taky vodku, rum, whiskey a nějaký bylinkový likéry ("Stejně je to babský pití a nikdo to chtít nebude!" prohlašoval na to Itachi). Zbytek měl za úkol prostě přijít, teda až na Sasoriho a Kakuzu, kteří se měli postarat o to, aby se tam doplazili i Hidan s Deidarou.
Všichni na sobě měli tématický černý plavky s nohavičkami s červenými obláčky (limitovaná edice!), jenom Orochimaru překvapil svou originální slipkoidní verzí (podezření padlo nakonec na Kabuta a jeho úchylky). Sasori přišel s Deidarou za ruku, musel ho pořád ujišťovat, že to bude v pohodě, že budou hrát nějakou hru a že si spolu dají víno, a musel si dávat bacha, aby mu v nestřeženou chvilku nezdrhl. Konan jeho výkon ohodnotila uznalým přikývnutím. Kakuzu Hidana za ruku nedržel (to by mu spíš popraskaly všechny stehy, než aby se s ním držel za ručičku jako páreček lesbiček), ale varovně po něm střílel očima pokaždé, když se mu zazdálo, že Hidíka přepadají zaječí úmysly. I jeho Konan ocenila přikývnutím, a dokonce i pozvedla koutek v úsměvu. Její plán se zatím naplňuje přesně podle... plánu. Nikdo si nedovolil přijít pozdě. Už jednou ji zažili nasranou (i když ne tak, že mluvila sprostě) a to tehdy lítaly piercingy.

"Jsem moc ráda, že jste dneska všichni přišli," usmála se medově na všechny okolo stolu. Jak se dalo předpokládat, Deidara seděl co nejdál od Hidana - teda přesně naproti němu. Vedle něho seděl Sasori, držel ho pod stolem za ruku a polohlasně ho chlácholil. Zato šedovlásek si založil ruce na hrudi a znuděně čuměl do prázdna.
"Cokoliv budete chtít pít, nahlaste Kisamemu, on se o to postará," informovala je a věnovala další ze svých rozkošných úsměvů chodícímu sushi, který jí to oplatilo svým žraločím způsobem. "Dobře, dobře, teď si dělejte, co chcete..." zarazila se při pohledu na Oroksichta a Kabuta a trošku zrudla, "když to nebude překračovat jisté meze," zdůraznila, čímž je malinko zklamala, "a zůstanete tady. Pak si něco zahrajeme a ne Monopoly ne, Kakuzu," zamračila se na něho. Minule, když se nechali překecat, aby hráli, Kakuzu je totálně převálcoval. Teď už se nikdo neodvažoval s ním hrát cokoliv, co obnášelo skutečný nebo klidně i falešný peníze. "Ani Dostihy a sázky, ne, zapomeň," přerušila ho, ještě než stačil navrhnout něco dalšího. Když hráli minule ty, pohádali se mezi sebou tak, že dokonce ani Itachi s Kisamem spolu nemluvili. "Na Člověče, nezlob se můžete taky zapomenout vzhledem k tomu, že vám název nic neříká a býváte nasraní ještě týden po tom, co vám někdo vyhodí figurku před domečkem," zavrhla i další možnost, kterou chtěl navrhnout Sasori. "Navíc si vždycky Deidara vytvoří svý pincásky a odpaluje cizí," doplnila. Cokoliv, co kdy hráli (od Kámen, nůžky, papír přes domino a šachy až po Hady a žebříky) skončilo naprostou katastrofou. Měla proto hodně dobrej důvod pro zákaz jejich hraní a to, i když tušila, že nakonec (až se všichni ožerou jak hovada) to stejně hrát budou. Akorát si aspoň nebudou ráno pamatovat, kdo vyhrál a komu kdo vyhodil figurku tentokrát.
Kupodivu byli docela nadšení z faktu, že mají povoleno pít. Ne že by jindy nepili, ale vždycky museli na tajňačku, páč jakmile je nachytala máma Konan, vytahala je za uši jak malý neposlušný haranty. Že prý se maj soustředit na cíle organizace nebo co. Ovšem vzhledem k tomu, že už organizace žádný cíle prakticky neměla, asi ten zákaz šel taky do kopru.

"Tak co si dáme?" otočil se loutkař na blondýnka s úsměvem, aby odvrátil jeho pozornost od ostatních. Očividně Konan nejdřív chtěla, aby něco popili a byli pak povolnější. Měl se jí ještě zeptat, co se stane, když flaška ukáže na někoho jinýho... Zatřepal hlavou. Ne, určitě to má pod kontrolou, přece by jim něco takovýho neudělala. Ale udělala. A udělá. Moc dobře to víš, ozvalo se jeho podvědomí vtíravě. Přejel mu mráz po zádech. Věděl, že je yaoistka a že některý členy nenapravitelně shippuje, ale tak... tohle je trochu podlý, no ne?!
"Vodku," pípl Deiík k Sasoriho překvapení.
"Seš si jistej?" ujišťoval se, že slyšel dobře a to "d" si tam jen nedomyslel.
"Jo, vodku," zdůraznil tentokrát to slovo a rozhodnutě na něho upřel pohled. Nemělo cenu mu to vymlouvat. Mávl tedy rudovlásek na Kisameho a požádal ho o flašku vodky. I jeho to dost překvapilo, ale neodmlouval, jenom se potutelně usmál. Asi si myslel, že se Sasori snaží přispět svou troškou do mlýna, takže ho neverbálně popoháněl a povzbuzoval. Deidara se z toho bolehlavu, co měl ráno, dost rychle vzpamatoval. Anebo už mu to bylo ukradený.

"Myslím, že bys měl příště zkusit purpurovou, myslím, že by ti šla skvěle k pleti," radil mezitím Kabuťák svému příteli, kterej se zasvěceným výrazem přikyvoval a díval se na svoje nehty.
"Máš pravdu, ta hořčicová se ke mně vůbec nehodí," zabručel rozvážně a díval se na nehty z různých úhlů, jako kdyby čekal, že z pravé strany budou vypadat líp než z té levé nebo co.
"Copak si dáte, hrdličky?" vynořil se před nimi z vody Kisame a přerušil jejich závažnou debatu o výběru laků na nehty. "Mimochodem, o tomhle byste si měli pokecat s mamkou Konan, jestli chcete znát profi názor," usmál se na ně a snažil se nezhrozit, když spatřil tu hořčicovou katastrofu na Orochimarových nehtech.
"Rulandské šedé nebo Cinzano?" zacvrlikal šedovlásek.
"To je jedno, drahý, stejně ti nerozumím ani slovo," líbl ho na tvář, a tak jim Kisame donesl nějaké random víno, který našel. Vypadalo to, že těm dvěma to bude stejně ukradený vzhledem k tomu, že ani pít nemusí, aby se ocicmávali.

"Škoda, že zakázala Monopoly," posteskl si zklamaně Kakuzu a sešle se opřel o loket.
"Aby ses neposral," sykl Hidan a obrátil oči v sloup. Nechápal ho a nechápal ani tu hru. Jasný, šlo tam o peníze, jinak by to sešitou hubu asi tak nebavilo, ale jinak mu smysl těžce ucházel a to, i když se mu to Kakuzu snažil několikrát vysvětlit a překecat, aby si spolu zahráli. Konan jim to ale vybarvila jasně - nikdy nehrajte nic, co se týká peněz, tady s tím týpkem. Nedopadnete dobře. Stejně tak se nevyplatí hrát Člověče, nezlob se s Deidarou.
"Stejně si pak nakonec někdo zahraje, až se ožere," blýsklo se mu v očích a zamnul si ruce. Možná si nenamastí kapsy, ale ta radost z výhry vždycky přijde vhod. "A ty hleď pít," přikázal Hidánkovi ostře, až to zmiňovaného udivilo. Bez protestů se tedy napil. Respektive... kopl do sebe celýho panáka s kvalitním kubánským rumem. Pro tahle hovada ho byla až škoda, ovšem nad tím se už nikdo nepozastavoval.
"Nikdy by mě nenapadlo, že mě zrovna ty budeš nutit k chlastu," zakroutil nevěřícně hlavou.
"Jindy to jde samo, co?" ušklíbl se Kakuzu a hodil do sebe svýho panáka, načež jim zase hezky dolil.

"Koťátko, uvolni se trochu, snad tě zas nebolí záda?" zaštěbetala modrovláska ke svému milému starostlivě.
"Nebolí, jenom začínám tušit, jak se to zase zvrhne..." zamumlal a točil s paraplíčkem na svém Sex on the beach.
"Jak se to zvrhne?" nechápala Konan a tázavě se na něho zadívala. Dobře, teď dělala, jak kdyby nikdy na žádný podobný akci nebyla. No, technicky vzato, většinou se zdejchla dřív, než se po sobě vrhli Kakuzu a Hidan (nikdo nikdy neví, jestli se mlátí nebo líbají, možná od obojího trochu), než Kisame začne komunikovat velrybštinou a učit ji nadšenýho Itachiho a než Deidík začne rozebírat Sasoriho na součástky a zase skládat dohromady jako lego. Ale to je jenom zlomek toho, co se jindy odehrává. V tomhle stadiu už je opouští i Nagato, nikdo tedy neví, co se děje pak. Pravděpodobně věci horší než v Sodomě a Gomoře.
"Ty víš moc dobře," prohlásil nakonec červenovlásek s potemnělým obličejem. Oběma v hlavě probleskla vzpomínka na poslední akci, kdy se dal dohromady Oroksicht s Kabutem. Oba dva se sborově otřásli a s pochopením se vzájemně zahleděli do očí.
"Uznávám, že tenhle páreček je trošku moc i... na mě, ale tihle dva? Dokážeš si představit něco roztomilejšího?" rozplývala se a otočila mu hlavu nejdřív na DeiDeie, kterej právě exoval dalšího panáka vodky, a pak na Hidana, kterej si zrovna kunaiem probodával dlaň. Krásnej dojem oba dva udělali, to tedy ano.
"Sorry, papírku, ze mě yaoista asi nikdy nebude. A rozhodně ne, co se týče těch, co jsou tady," omluvně pokrčil rameny. Konan si nad tím jenom vzdychla a prozatím svoji snahu zase vzdala. Nagato je beznadějnej.
Když ale uviděla, v jakým už jsou všichni stavu - Itachi tentokrát poučoval Kisameho o starolatině a nějakým Vergiliovi (kdoví, kde na něm byl) a když zmínil, že četl nějakou Božkou komedii (aha, tady) od Danteho, nadšeně k nim přiskočil s hvězdičkama v očích Hidík v domnění, že je řeč o Jashinovi, Sasori se potápěl do vody pro chybějící ucho, zatímco Deidara se připitoměle usmíval a dělal, jakoby nic, Kakuzu se snažil strhnout do politicky-ekonomické debaty dvojku OroKabu, jo a Zetsu se i s Adélkou vytratil dřív, než se z něho prý "stane v tý vodě leknín", aby se nemuseli účastnit her, zatímco Kisame tam seděl jak forevr meloun a posmutněle se díval na prázdnou flašku saké - rozhodla se, že už je čas.

"Tak fajn, všichni, zahrajeme si flašku!"

~~~

<<< Předchozí díl (III. Den první: "S Kisamem už nechlastám!") <<<
>>> Následující díl (IV. Den druhý: "Flaška je hra na ho*no! 2/2) <<<

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama