Výlet Fakáčů ~ II. Pokoje: "Já budu s Adélkou!"

21. února 2017 v 18:45 | Cindy


Nikdo už neměl naději v to, že by fakt byli schopní dorazit do Vodopádové země. Jako jo, těšili se (někteří víc, že, Hidane, a někteří míň - ahoj, Kakuzu). Což je celkem divný, páč Kakuzu odtamtud přece je. A stejně, čím víc se blížili, tím byl mrzutější a mrzutější. Dokonce ani zbrusu nová bankovka, kterou odněkud (nechceme vědět odkud) vyhrabal Nagato, ho nepovzbudila.
"Hidane, utěš svýho partnera!" prohlásil nakonec bezradně.
"No jasně, hoď to na mě jak dycky, kurva! Není můj partner..." zavrčel šedovlásek nevrle a otočil se ke všem zády, takže přitiskl svůj ksichtík k oknu a sledoval přenádhernou scenerii venku. "Vodopád, vodopád, řeka, vodopád, lítající ryba... moment. Kisame! Nikdys nám neřekl, že tady máš příbuzný!"
Kisame se na něho hrozivě zašklebil svýma žraločíma zubama, ale na jejich hrozivosti značně ubíralo to, že pořád měl barvu zkaženýho sushi. Hidanovi to ale nikdo nemohl mít za zlý. Nudil se a když on se nudí, vymýšlí hovadiny. Dost podobný to bylo předtím s Deidarou. Blonďáček teď mimochodem seděl o pár řad od Hidana, jedno oko měl pořád zarudlý a jeho výraz by se dal popsat jako víc než nakrklej. Konan dotočila svůj tutoriál, postla ho na svůj channel s omluvenkou, že bude nejspíš pár dnů mimo, ale že pro ně má předtočených několik supr čupr videjek.

~~~

"Tak na to honem rychle zapomeň, Nagato, já s tím kaktusákem nebudu!"
"Jo! A já zas nebudu s tím Jashinovým pošahancem!"
"Můžete se prosímvás zklidnit?! Pokojů je šest!"
"A co Sféry, drahoušku?"
"Ty se vyspí v autobuse!"

"Hele, šéfe, ale ono to vychází," dovolil si poklepat na Nagatovo rameno Kisame. Rudovlasý se na něho otočil s nepříliš přívětivým výrazem (spíš a lá "ještě jednou se mě dotkneš a už se nebudeš mít čím dotýkat"). Nic mu ale neřekl, takže naše sushi předpokládalo, že může pokračovat.
"No, když Deidara bude tady se Sasorim, vy, šéfe, s mamčou Konan," pobaveně se na ni zazubil, "Kakuzu s Hidanem," zamračil se na ty dva, aby se jenom opovážili ceknout proti jeho návrhu. Zvlášť po tom, co ho Hidan na začátku cesty tak nehezky a podle poděsil. "Já budu s Itachim," mrkl na svého parťáka, kterej se na něho povzbudivě usmál. Kdo by to byl čekal, že tenhle rybí ksicht bude mít stmelovací sklony. "Slizoun Orochi může bejt s Kabutem, pokud se uká-"
Jeho řeč přerušil nástup zmiňovaného slizouna na scénu.
"Hele, Kisame, ty o slizkosti moc nemel, okej?" zablýsklo se háďátku nebezpečně v očích. Očividně disponoval nějakou tajnou informaci, která měla zůstat jenom mezi těma dvěma. Kisame taky hned zmlkl a zatvářil se provinile.
"Soráč, kámo, nemyslel jsem to tak," s rozpačitým úsměvem se podrbal na zátylku a pokračoval, zatímco postupně rudl (= fialověl) pod žárlivým a pěkně palčivým pohledem Kabuta, kterýmu (na rozdíl od ostatních) došlo, o co gou.
"No takže furt zbejvá jeden pokoj, kde může bejt Zetsu sám," zakončil hrdě, páč se mu - podle jeho názoru - něco jednou povedlo.

"Jak sám?!"
"Vůbec!"
"Máme tam Adélku!"
"Naši rozkošnou snoubenku."

"U Jashina... on tu příšernost už i pojmenoval..." zaklel Hidan, čímž si vysloužil pěkně namíchnutej pohled hned od obou floristových půlek.
"Ty nikdy nemůžeš vědět, jaký to je zamilovat se, chtít rodinu a chtít se usadit s drahou polovičkou..." prskla jedna z půlek. Neuvědomila si, že tím mu jenom poskytla další munici.
"A já jsem myslel, že už svoji polovičku máte," zadíval se na ně hraně zmateně a promnul si bradu.
"Drž..."
"...hubu!"
"Běžtě se radši někam do křáku zasadit a neotravujte," mávl nad nima rukou a nechal je být. Pořád se ještě musel smířit s tím, že bude zase na pokoji se sešitou držkou. Jako vždycky. Ale co taky čekal? Dá to Kisamemu sežrat.

~~~

"Jestli hodláš mít tu svoji zasranou hubu protáhlou celej vejlet, budeš moje příští zkurvená oběť Jashinovi!"
"..."
"Fajn, tak mě ignoruj, ty kreténe s mozkem voodoo panenky!"
"..."
"Tohle fakt miluju, víš to?! Proč nás kurva, do prdele dávali na jeden pokoj..."

Hidan to měl blbý. Kakuzu odmítal komunikovat od toho, co se nastěhovali. A to použil i jednu z nadávek, na který byl jindy dost háklivej.
Ale nebylo to tam špatný. Dostali takovou chatku přímo v jeskyni za jedním z vodopádů. Dole pod ním bylo jezírko, kde se dalo v klídku koupat, a v jeskyni zase dost menších jezírek s vyhřátou vodou přímo ze země. Stěžovat si na nepohodlí fakt nemohli. A na nedostatek chlastu taky ne. Každej měl v pokoji svůj soukromej bar. Tentokrát se Kakuzu fakt předvedl.

~~~

"Lásko? Dívej!"
"Copak, čumáčku? Neříkej, že sis zase...?"
"Jo..."
"Ukaž mi to, třeba s tím ještě něco půjde udělat."
"Nepůjde, je zlomenej."

Nagato jen ztěží zadržoval proud slz. Zjistil totiž, že si při vybalování zlomil nehtík a poškrábal si lak na minimálně dvou dalších. Konan začala zjišťovat nadělané škody okem experta.
"Že tys nepoužil podkladovou bázi?!" zhrozila se, jak kdyby řekl, že všechny holo laky došly. Její přítel se zatvářil dost provinile, sklopil hlavu i oči a vydral se z něho zvuk podobající se vzlyku a stenu zoufalství dohromady.
"Příště už se poučíš, co? Už si nebudeš myslet, že to můžeš očůrat, co?" dívala se na něho očima bohyně pomsty, jejíž cíl existence spočíval v trestání všech nepoctivých, rádoby nailartistů, co si myslej, že bez podkladu se můžou stát nailartovým guru.

~~~

"U ostatních je živo..."
"A cos čekal, kdyžs je naskládal k sobě? Zrovna třeba od Hidana... Znáš ho. Pozabíjí se tam."
"Ale třeba ne. Třeba se spolu naučí vycházet..."

Itachi se na Kisameho podíval, jak kdyby mu právě oznámil, že čeká čtyřčata s chobotnicí. Byla to totální hovadina. Kakuzu a Hidan spolu nikdy vycházet nebudou. Hidanův (ne)smysl pro respekt a morálku proti Kakuzově nehynoucí lásce k penězům a neustálé mrzutosti.

"Ty ses asi zbláznil, že jo?" ujišťoval se a díval se na svýho rybího kámoše jako na mentálně narušený sushi. (Už tak je dost špatný, když sushi chodí a mluví, natož když je pošahaný - aspoň podle Hidana.)
"A proč jako? My spolu vycházíme!" ohradil se ublíženě Kisame.
Itachi předvedl ukázkovej facepalm, kterej mohl konkurovat klidně i tomu týpkovi ze Star Treku.
"Víš co? Polib mi prdel, Itachi," zamračil se na něho nezvykle hnusně a trucovitě se zamkl v koupelně. Jeho spolubydlící měl podezření, že hodlá vytopit koupelnu a vyzpovídat se své terapeutce, doktorce Gumové, křestním Kachnička.

~~~

Mezitím to v pokoji Hidana a Kakuzu vypadalo na totální Armageddon. Na jedné straně Jashin-sama v zastoupení svýho největšího stoupence v podobě Hidana, několikanásobnýho mistra světa v počtu přežitých sebevražd. Na druhé straně Kakuzu, mistr světa... no, ehm, v počtu sešitých končetin? Ne? Tak... mistr světa, jakožto největší voodoo panenka? Lepší? Ne? Tak já už mlčím, soráč.

"Víš co, Kakuzu? Chcípni na plochý nohy, dneska s tebou není žádná prdel," postěžoval si vytočeně Hidan. Zas měl jeden ze svých máchacích záchvatů, jenom tentokrát držel navíc taky svoji ostrou železnou tyčinku. S tou už stihl poškrábat i tapety (hádejte, kdo to bude cálovat tentokrát - a Kakuzu se zařekl, že on ne) s rozkošným vzorem malých veverušek s oříšky. Jestli se Hidanovi hnusilo něco víc jak ošklivý voodoo panenky, byly to právě veverky. Zato ale byly jeho nejoblíbenější obětí (promiň, Marku, králi veverek ._.).
"Vlastně, jak kdyby někdy byla. Seš užitečnej jak tágo na pingpong a blbej jak basic dylina z předměstí," teatrálně na něho ukázal tím svým párátkem, než jako správá drama queen opustil místnost s hlasitým prásknutím dveří.

Na závěr: Neuvěřitený fakt č. 2: Všichni členové se dožili večera.

~~~

<<< Předchozí část (I. Jak to celé vlastně začalo...) <<<
>>> Následující část (III. Den první: "S Kisamem už nechlastám!") >>>
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama